Muži, kteří nenávidí ženy

Valná většina rozladění v komentářích je způsobena obvyklým porovnáváním s knižní předlohou a končí stejně obvyklou lamentací nad tím, že ve filmu (logicky) schází či nemají prostor některé postavy, motivy či prvky. Tenhle problém mě minul, protože od narození dětí času dramaticky ubylo a ten, který zbývá, věnuji filmovému světu. Takže knižní bestsellery typu Milénia se ke mně pravidelně dostávají až prostřednictvím filmové verze. Muži, kteří nenávidí ženy se s lehkou nadsázkou dají označit za evropskou variantu temných thrillerů typu Mlčení jehňátek. Pátrání po dávno ztracené dívce z bohaté podnikatelské rodiny se postupně mění v honbu za běsy minulosti a ústí v odhalení pachatelů dlouhé série brutálních vražd mladých žen. Od rutinních hollywoodských blocbusterů se liší pomalejším tempem, určitou uměřeností (umím si opravdu představit nepoměrně akčnější, krvavější a celkově efektnější verzi téhož). Švédský snímek se řekl bych až záměrně vyhýbá velkým jménům a známým tvářím, které by i evropská kinematografie bez problémů dokázala poskytnout. Neokoukaní herci přitom hrají jako z partesu a bodují spolu s výbornou kamerou, která spolu se skvělým zneklidňujícím soundrackem vytváří pochmurnou atmosféru světa, kde můžete od kohokoliv čekat spíš ránu ze zálohy než vstřícnost a přátelství. Svou nikoliv bezvýznamnou roli hraje díky vé tvrdosti i švédština - je lepší dát přednost otitulkovanému originálu. Základem úspěchu snímku je ale propracovaný kvalitní scénář a především postavy, kde kontrastní dvojici tvoří tvrdohlavý, nicméně splehlivý a v osobním životě konzervativní investigativní novinář Blomkvist. Jeho akčnějšním a drnějším protipólem je pak punková hackerka Lisbeth, která s oblibou pátrá po zločinech, co sama nespáchala. Její charakter se stále pohybuje na hraně ať už činy nebo schopnostmi a jde o postavu, která jakoby pronikla do příběhu ze stránek komiksu. Díky svérázné otcově "výchově" a sexuálním lekcím od svého dohližitele nemá důvěru k mužům a experimentuje s lesbickými vztahy. Islanďanka Noomi Rapace jí sice zahrála přesvědčivě a dala jí zajímavou a přitažlivou podobu, jenže Lisbeth je už ze své podstaty natolik "cool", že mám s jejím přijetím určité problémy a kdyby se tady jen trochu víc tlačilo na pilu, ztratila by se úplně její uvěřitelnost. Film se díky své profesionalitě dá považovat za kvalitní výzvu současné americké dominanci v komerční oblasti. Nejde o žádný výlučný a odtažitý art, ale chytrý, napínavý midkult pro širokou obec filmových diváků. Celkový dojem: 80 %. (20.07.2010)

Neubráním se srovnání s Fincherovou verzí. Svět Millennia v přepisu Opleva je méně okázalejší, ale až překvapivě je natolik vynalézavý, že americké verzi mnohokrát nezbylo, než některé scény doslova ocitovat společně s typovým castingem (ať už záměrně nebo ne). V této verzi je poněkud logičtější provázání Blomkvista s případem Harriet, je zde prezentován mnohem přehledněji rodinný strom Vangerů, ale sám Blomkvist je méně charismatický a jeho vztah se ženou jako by ani neexistoval. Lisbeth Salander je mnohem více dospělejší, celkově zralejší a není to taková hračička. Této podobě Lisbeth více odpovídá její nový kurátor, který je v mnohém nechutnější a nebezpečnější. V Blomkvistově linii chybí roztomilý vztah s kočkou v chatce na ostrově Hedestad a Lisbeth nám nedopřeje příliš ze svého lesbického románku na jednu noc. Švédští Švédové zkrátka nejsou tak éteričtí jako ti Američtí, což se nejvíce podepisuje na postavě Martina (sic Stellan je Švéd). Zásadní změnou je vodítko k biblickým odkazům. Způsob, jakým dojde ke sblížení mezi Lisbeth a Blomkvistem je odlišný jen v delikátních detailech, což je příjemné. Nicméně setkání s rodinou Vangerů v nemocnici, které je u Finchera vymazlené, nahradilo suché makiavelistické blábolení. Švédský film je dále mnohem méně tolerantnější k nacizmu, chybí postava archivářky, nicméně klíčová katarze spojená s Lisbethinou minulostí je výrazně surovější a realističtější. Kontrastně pak australská kapitola je jak z jiného světa, stejně jako Lisbethino naloadovaní majetku v závěru poněkud méně zapadá do celého obrazu. A pointa? Ve švédském filmu, který se jmenuje Muži, kteří nenávidí ženy, je poslední záběr na zamilovaného muže (!), zatímco v americké se hlavní hrdinka nového věku potýká se zlomeným srdcem. Ehm. (12.01.2012)

Kulyk nečetl knihu, protože nestíhá. Není tedy ovlivněn předlohou a může hodnotit pouze filmové dílko. - Švéďáci uměj žít. Chlapici si krátí čas depresivními potulkami po divoké severské krajině, popř. v ještě divočejší nordické hlavě. Kočeny si surfnou rády po netu, protože v cizích kompech jsou občas perličky na dně, a když jim termín dovolí, olíznou si s kamarádkou polárky. Investigativci investigativně investigují. A když je nuda největší, ďouča ve sklepě zaječí. U čehož se sejdou všichni klíčový ikeomilové a gradují. I přes příznaky určité provinčnosti, respektive i přes jisté nedodělky, se jedná o bezzávadovou detektivku, natočenou velice solidně. Hvězda navíc za evropský původ. (25.04.2012)

Obyčejná (nudná) detektivka tvářící se jako něco víc. Pomalu plynoucí film, který má poměrně zajímavou atmosféru, takže jsem se zpočátku vyloženě nenudil. Na druhou stranu se tam prvních 45 vůbec nic neděje. Jednotlivé sekvence spolu zprvu nemají moc souvislost, navíc ačkoliv jsem nevěděl, jak vše dopadne, kdo je vrahem, tak samostatné scény jsou poměrně předvídatelné. Po dvou hodinách(!) už měl příběh docela jasné rysy, s tím, jak se ale vyjevila zápletka, se ale také ukázaly četné logické chyby. Je z toho dost poznat, že ani knižní předloha zjevně nebyla dokonalá, ale mám dojem, že tady ve filmové adaptaci jsou ty chyby ještě markantnější. Kompletování fabule je ze začátku téměř nemožné, protože distribuce informací je zcela anti-divácká. Takže obecenstvo může jen čekat na další scénu, čekat na další scénu, čekat na další scénu a takle si počkat až na konec. Až tam si vše poskládá dohromady a zjistí, jak nesmyslně a hloupě se chovala většina postav. No a ačkoliv bych byl rád, kdyby snímek na podobně vysoké úrovni zpracování vznikl i v ČR, po rozuzlení jsem si uvědomil, že tenhle film už znovu vidět nemusím. Zkrátka... Film je to dlouhý, pomalý, neobsahuje nic, čím by mě výrazněji zaujal a trpí scenáristickými neduhy vzniklými při převádění z knihy na plátno. Špatná kombinace. (31.01.2010)

Kvalitní kriminální thriller, který nabízí netradiční duo vyšetřovatelů: zneuctěného "zuřivého reportéra" a goth hackerku s narušeným vztahem k opačnému pohlaví. Napětí a tajemství. Ponurý, zapomenutý zločin z vylidněného severu, který stále čeká na své odhalení. Pro ně člověk snáze odpustí některé podstatné chybky a berličky: z počátku je to třeba všemocné hackerství Lisbeth. Nebo důvod, proč starý Vanger tak dlouho neiniciuje žádné vyšetřování. Atd., atd. Těch drobných prohřešků je celá řada. Řekl bych: "Sedm se slabším vrahem, ale zajímavějšími vyšetřovateli." Slabé ****. (17.08.2010)